Ačkoliv toho o myšlenkových mapách bylo napsáno tolik, že bychom z fleku mohli vydat další Bibli svatou (troufám si říct, že kdokoliv s nimi přišel do styku a používá je, tak by zvládl napsat zcela svůj vlastní jeden tlustý díl), rozhodla jsem se napsat své pojednání o tomto tématu, páč v rámci práce, kde je hojně používám (což budete za chvilku taky), školení nebo workshopů vždycky padne otázka – CO TO JE? A PROČ TO POUŽÍVÁŠ? Takže vám tímto předkládám své PROTO.
PROČ TEDY MYŠLENKOVÉ MAPY?
Nebudu se rozepisovat o historii, k internetu a Googlu evidentně přístup máte všichni. Nebudu ani popisovat neurotransmitery, na to je čas v dalších dílech. Ani nebudu rozebírat ty hloupoučké kresby domečků a cestiček…o těch taky později. Teď se mrkneme na to, PROČ vlastně tímto tématem vůbec trávit čas.
DOBA JE DNES VESKRZE DIVOKÁ…
Ráno vstanete, vletíte do papučí, mezi čištěním zubů a hrnkem kafe se stihnete ještě pekelně rozčílit nad zprávou na mobilu, ale to už cpete své ratolesti do auta, ať nepřijdete pozdě do školy, zatímco se snažíte vstřebat fakt, že nemají dodělané úkoly, páč si je tak trošku zapomněli zapsat do deníčku a než se otočíte, sedíte v kanclu, kde se úplně bojíte zapnout počítač, neboť jeho upozornění mááálokdy bývají o tom, co všechno jste zvládli a jak jste šikovní. Než se prohrabete poštou a tunou úkolů šéfa, kolegů nebo rodičů na drátě, hltáte oběd a kola šílenství se roztáčejí.
Než splníte aspoň desetinu toho, co jste dneska chtěli, už zase letíte pro ratolesti, doma se rozpoutá úkolové peklo a než se uklidníte z toho, jak k večeři nechtějí pomazánku, ale radši by navzdory vaší zelené výchově pizzu, skládáte ponožky a těšíte se na sprchu. Zdá se vám to povědomé? Jop. Dneska žádná výjimka, spíš klasika jednoho všedního dne.
ZKUSTE NĚCO JINÉHO
Takže otázka zní – jak si v tomhle chaosu a stresu udržet jakous takous elementární vyrovnanost a plnit své povinnosti bez žaludečních vředů velkých jak pěsti? Mimo peklo v hlavě a v trávicím traktu se nám totiž děje to, že ztrácíme přehled nad vším děním kolem sebe. Mnohdy ten přehled nakonec ani mít nechceme. Svět se na nás valí a my to nemáme šanci ustát třeba bez Diazepamu. Což je špatně. Víme.
Tak na to tedy zkusme mrknout jinak.
Co tak použít něco, co vám udělá pořádek v tom, co všechno vlastně nesete na zádech…
- Něco, co vám řekne, co všechno vlastně musíte dělat…
- Něco, co vám ujasní, co dělat vůbec nemusíte…
- Něco, co vám rozklíčuje, kudy se vydat…
- Něco, co vyžene pavouky z rohů a z almary vytáhne kostlivce (ne aby vás pořádně postrašili, ale aby konečně zmizeli a našli si jiné almary, ne ty vaše)…
- Něco jednoduchého, nad čím nebudete potřebovat odborného poradce. A něco, co pochopí i lidi kolem vás…
- Něco, co vám ušetří aspoň kousek času pro sebe…
- Něco, co vám v závěru ušetří často i dost peněz…
- Něco, co vám pomůže naplánovat dovču, ale třeba zrealizovat klidně statisícový projekt…
- Něco, díky čemu si zorganizujete práci tak, že se všichni budou ptát – Jak jsi to dal/a???
- Něco, s čím můžete pořešit i dost zapeklité krize nebo úkoly…
- Něco, co vás bude konečně bavit…
- Něco, co bude mít i výsledky a nejen sliby…
- A konečně něco, čím se taky můžete luxusně zrelaxovat a zklidnit.
MAPOVÁNÍ – TO NEJSOU JEN OBRÁZKY
Protože tohle všechno umí myšlenkové mapy. S pár obrázky máte najednou jasno, jako nikdy dřív. Máte přehled. Víte, co máte dělat a děláte to. Vyškrtáte ze života nesmyslnou práci a trápení. Uvědomíte si takových souvislostí, že i krizoví manageři zůstávají stát zahaleni hanbou.
Naučit se je kreslit, je super. Vytvoření myšlenkové mapy samo o sobě nese takové uspokojení, že to některým skoro může stačit a některým to ukáže cestu z pekla tak rychle, že ani nedoufali. Ovšem, v čem je vítězství s vavřínovým věncem na hlavě? V jejich POUŽÍVÁNÍ.
Protože opravdová výhra není v tom kreslit strom a šipku a knížku den ode dne krásněji, ale především v tom, že tvoříte smysluplné checklisty a seznamy úkolů, které dokážete plnit. Že ve vašem diáři už se neobjevují věci stokrát opisované ze stránky na stránku. Že si na podzim slavnostně nevzpomenete na to, co jste měli udělat na jaře. Že vás ten cirkus kolem najednou opravdu baví.
STIHNĚTE VŠECHNO, CO CHCETE
A o tom všem mapy jsou. A věřte mi, nedělám si srandu – tohle není dobře zaplacená reklama pana Tonyho Buzana. Tohle je denní chleba ženské, která má 3 dětičky – kde dvojčata jsou v první třídě a denodenně musí prokoktat to svoje čtení, kde děti mají bezlepek, díky kterému nedostanou ve školní jídelně najíst, takže jim denně musíme navařit speciál papu na každý další den, kde tahle ženská má 3 menší úvazky v práci, kde všude musí podat výkon hodný výplaty, a má taky sakra zaměstnaného chlapa, který nevidí smysl svého života v ovladači na televizi, kde tahle ženská studuje na stárnoucí kolena výšku, páč ji to fakt baví ,která pěje v kapele a ještě si dává bacha na to, aby jídlo bylo dost paleo a večer byl čas na vaping a kafíčko s manžílkem
venku na schodech a byly splněny i manželské „povinnosti“. Stresík je. Ale především mě to baví. Stejně jako mapy, díky kterým je život o něčem jiném.
Tak směle do toho. Držte vlnu a mapujte, uvidíte sami
Chcete se myšlenkové mapy (ovšem originál, žádné aliasy) naučit? Sledujte termíny kurzů, nebo napište na FB a nebo rovnou zavolejte na 604415300.